Znáte rčení sportem ku zdraví? Odpůrci sportování by vám odpověděli „sportem k trvalé invaliditě“. A v případě vrcholového sportu je to druhé rčení bohužel reálnější. Pokud si již od narození potomka malujete, jak bude profesionálně hrát fotbal, basketbal, nebo třeba tančit balet, uvědomte si, že ne všechny děti jsou pro vrcholový sport vhodné a že tím dítě okradete o pořádný kus dětství. A to všechno jenom kvůli svým vysokým ambicím. Samozřejmě jsou děti, které vrcholově sportují, to by ale mělo vycházet z jejich zájmu o samotný sport a ne z touhy rodičů, mít doma vrcholového sportovce.

U vrcholového sportu je kladen největší důraz na výkon a vše ostatní jde v podstatě stranou. A to často jak zdraví, ale také třeba radost z pohybu a ze sportu jako takového. Neustálé tréninky mohou dítě příliš vyčerpávat. Pokud tedy chcete mít z dítěte vrcholového sportovce a úvod článku vás neodradil, pak aspoň dbejte na jeho vývoj a vývin. Ten se ukončuje až kolem 21. Roku života. Přehnaná fyzická námaha může vývoj dítěte zásadně ovlivnit. Dbejte tedy na dostatečný přísun živin a hlavně odpočinek dítěte!

Pokud se dítě o daný sport zajímá a chtěl by být profesionálem, prvně mu vysvětlete, co to všechno obnáší. Jak často bude muset trénovat, v kolik vstávat na tréninky, kolik danému sportu obětuje, teprve když uvidíte, že to dítě pochopilo, pak se z něj může stát vrcholový sportovec. Dítě do velké fyzické námahy nikdy nenuťte. Pro jeho tělo je to nejhorší věc, jako můžete udělat. Počítejte s tím, že i když do dítěte dáte obrovské peníze a věnujete tréninkům velké množství času, ani tak se z něj nemusí stát ten sportovec, kterého pravidelně vídáme na televizních obrazovkách. Dejte dítěti prostor věnovat se i jiným činnostem, v životě se mu totiž budou hodit i jiné činnosti, než umět se trefit do míčku. Profesionální sportovci ukončují svoji kariéru mnohdy už okolo třiceti až čtyřiceti let, a to nemluvíme o možných úrazech v dřívější době, dbejte tedy i na to, aby sportovec měl i nějakou školu.